S MODERÁTORKOU JITKOU NOVOTNOU O FESTIVALU, LITOMYŠLI A DALŠÍCH TÉMATECH

Jak dlouho už vlastně připravujete televizní pořady ze Smetanovy Litomyšle?
V době, v níž klasické hudby v médiích rok od roku ubývá, mi připadá jako malý zázrak, když mohu uvést, že jsme tady se štábem už potřetí. A velmi, velmi rádi!

Moderujete několik významných kulturních událostí, festivaly, koncerty... V čem je pro vás Smetanova Litomyšl jiná?
Váš festival vnímám jako sladký bonbónek na konci sezony. Dává mi tolik radostí: pobyt v kouzelném městě, ponořeném do předprázdninové atmosféry plné lákavých příslibů, umělecké zážitky hudební, výtvarné, estetické i gastronomické, a zejména vzácná lidská setkání, z nichž některá přerostla v životní přátelství. V tomto případě hovořím o Piknových, kteří jsou mi inspirací v pracovním nasazení, zaujetí, plném odevzdání se dobré věci a také v otázkách lidských a rodinných. Co víc, jiskra dokonalého porozumění přeskočila i mezi našimi dcerkami, Evičkou a Gábinkou.

Vystudovala jste mimo jiné také muzikologii. Je to ve vaší práci výhoda?
To nepochybně ano - spojení vzdělání a zálib činí z mé profese čirou radost.

Máte za sebou působení v rozhlase, v televizi i v tištěných médiích. Ve kterém z nich jste „opravdu doma“?
Patřím k lidem, pro něž pestrost, rozmanitost představují životní kvalitu. Proto mě těší, že mohu působit v různých médiích. Televize je nejnáročnější na skloubení mnohých vlivů – na konečném výstupu se podepisují nejen vlastní vklad štábu, ale i rozpoložení tázaného člověka, všemožné hluky, světelné podmínky, technika. A nic naplat, řada diváků nevnímá ani tak slova, která pronesete, ale to, jak vypadáte. Což je zejména pro nás ženy značné břímě. V tomto ohledu se cítím v rozhlase poněkud svobodnější. Navíc tady připravuji pořady (Telefonotéka, Studio M, celovečerní koncerty), které svou stopáží skýtají daleko větší prostor a hlubší vhled do daného tématu. Vzácný rozsah mají i titulní rozhovory, které čas od času připravuji pro Týdeník Rozhlas. V jejich rámci si navíc dopřávám výlety do mimohudebních oblastí. A odpoutání se od „škatulky“ klasická hudba vždy vítám. Ale závěrem musím uvést, že síla obrazového média je značná, televize přináší největší ohlasy – a myslím, že svými kulturními pořady dokáže rozdávat i mnoho radosti.

Máte i po tolika letech praxe někdy před kamerou trému?
Trému? Při záznamech snad ani ne, spíš pociťuji velký respekt před některými zpovídanými osobnostmi a občas trnu, zda nám výše zmíněné okolnosti budou přát. Větší rozechvění pak zažívám na začátku přímých přenosů. Ale když dobře nastartujeme, opadá i tady, zůstává koncentrace a s blížícím se koncem se přidává radost z hezké události (a blížícího se finále) :-)

V minulosti jste zpívala s Hradišťanem, který je pravidelným hostem festivalu. Potkáváte se někdy v Litomyšli s Jiřím Pavlicou nebo s ostatními členy souboru? Jaká jsou to setkání?
Setkání s milými známými tvářemi, které navíc přijíždějí z mého rodného kraje. Myslím, že se vždy vidíme rádi. S Alicí Holubovou nám navíc v posledních letech přibylo nové zásadní téma, děti.

Věnujete se ještě zpěvu?
Bohužel – věnovat se v Praze moravskému folkloru mi připadá prakticky nemožné, prostředí tady hraje zásadní roli. Ale doma zpívám hodně a podněcuje mě k tomu také Gábinka, která písničky snadno vstřebává a stále se dožaduje nových. I její krásný zpěv a zvídavost mě podnítily k přípravě CDčka, které nedávno vyšlo u rozhlasového vydavatelství Radioservis: jmenuje se Písně milostné a láskyplné, zahrnuje tři desítky působivých písniček v interpretaci výrazných pěveckých osobností a hrají na něm Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů i slovácké regionální kapely z Uherskobrodska, Uherskohradišťska, ze Strážnicka, z Kyjovska a Podluží. Buklet obsahuje kompletní texty a já doufám, že takto posluchače pobídneme ke zpěvu.

V loňském roce jste moderovala na Smetanově Litomyšli koncert Europa Musicalis. Co s sebou takový přímý přenos nese, jak jej obvykle prožíváte?(a jak vzpomínáte na tento konkrétní?)
To byl velký adrenalin – sedět na arkádách a pronášet poměrně dlouhý, náročný text do zaplněného a zcela ztichlého nádvoří, když v zákulisí čekají pan premiér, čestní hosté ze Švédska… Koncert se ovšem hezky vydařil – v televizi i zde, v Litomyšli. Vzpomínáte?

Smetanova Litomyšl se téměř každý rok rozrůstá... V Litomyšli máte celou řadu obdivovatelů, nehodláte třeba v budoucnu opustit Prahu... ?
To je zajímavý podnět, Prokope! Po pravdě řešeno, už jsem toto téma dříve s rodinou probírala, nikoliv ovšem v souvislosti s Litomyšlí. Zvažovala jsem, zda se nevrátit do rodného Uherského Brodu. Nakonec jsme si řekli, že zůstaneme u příležitostných návštěv, protože rozhlas ani televize se kvůli mně na moravsko-slovenské pomezí nepřestěhují, a manželův zaměstnavatel, Česká filharmonie, jakbysmet. „Nikdy“ ale nikdy neříkám.




 
    © Copyright Jitka Novotná 2007
Designed by Genetrio